Nejsem jedním z těch, kteří od dětství snili o tom, že budu komiksovým autorem. Já snil o tom, že budu spisovatelem.
Poprvé jsem se s komiksem setkal v dětství, když ve víkendových přílohách Pardubického deníku vycházely stripy s Garfieldem. Tehdy jsem si je vystřihoval a lepil do sešitu, který již vzal čas. Potom nastalo dvouleté období Čtyřlístku. První z nich mi mamka koupila, když jsem byl nemocný, avšak co mě již v té době tvarovalo bylo psaní krátkých příběhů.
Začal jsem asi v devíti letech. Psal jsem si krátké fanfikce se mnou jako hlavním hrdinou z tehdy vysílaných filmů a seriálů jako byly Xena, Herkules, Sindibádova dobrodružství, třetí Nekonečný příběh a pod. Pokud jde o samotnou lásku k fantasy, předcházeli tomu filmy Princezna Mononoke, Krabat: čarodějův učeň a v neposlední řadě určitě návštěva místního kina v pěti letech na Sněhurku a sedm trpaslíků od Disneyho.
Po těchto prvních pokusech jsem začal psát povídky, které se již nezakládaly na seriálech. Jednou takovou bylo Lvíče. Ta byla o indiánském klukovi, který se mstil za to, že přišel o oko, když ho postřelili bandité. Byla k tomu i ilustrace jeho podoby, avšak nic z toho se nedochovalo.
Někdy v sedmé třídě mě táta naučil jak kreslit krajinky, jak přenášet rozměry na papír, což bylo mnohem dřív než na základce. V téže době jsem také psal povídku Pátek třináctého o nestvůře v jeskyni za vesnicí. Tu jsem také použil na jedno slohové cvičení na téma nesmyslná povídka. To bylo asi poprvé, co jsem s tím vyšel na veřejnost. Kolem mých patnácti jsem začal psát něco většího. Sága o Velkých vznikala během mých středoškolských let a byla inspirována hrou Heroes of Might and Magic. Příběh jsem si nedokázal jako němčinář přeložit a tak jsem si ho domýšlel. Bylo tam všechno, lidé, elfové, trpaslíci, jednorožci, nemrtví a do pozdějších pokračování jsem měl vymyšlenou i novou rasu podzemních lidí. K té mě inspirovala jedna cesta autobusem do školy, kdy jsem viděl z okna dřevokaznou houbu na bříze, která vypadala jako tvor, který se za ní schovává.
Ještě několik povídek jsem napsal na vysoké, ovšem v roce 2009 byla Specialita podniku tou poslední. Pak jsem dostal na pár let tvůrčí blok.
Po nedokončené vysoké jsem chtěl jít studovat filmařinu. V letech 2009-2010 jsem natočil a sestříhal jeden krátký snímek na základě jedné z mých dřívějších povídek Můry noci. Vybavení jsem si tehdy koupil ještě z brigád a herci byli přátelé z šermu. Nějakou chvíli jsem i fotil, protože prý dobří filmaři pochází z fotografů. Ovšem to se setkalo s velkou nevolí mého okolí a tento zájem mě opustil hodně rychle. V tomto období jsem pociťoval absenci fantasy. Po shlédnutí animáku Avatar: Poslední vládce větru se mi otevřel i svět anime seriálů a později i mangy.
Díky velké absenci tvoření, mě to začalo táhnout ke kreslení. Do té doby jsem vytvořil asi jeden obrázek ročně. Proto také nikde neříkám, jako mnoho kolegů, že kreslím už od dětství. Nepočítám do toho ani dokreslování obrázků, či kreslení po okrajích v pracovním sešitě. To dělal každý z nás, každé dítě rádo kreslí. V roce 2011 jsem objevil poptávku po kreslířích a scénáristech komiksů do sborníku Vějíř. Koupil jsem si v té době všechny ročníky sborníku a s myšlenkou, že bych to zvládl také se pustil do prvního komiksu s názvem Kat. Samozřejmě dopadl hrozně, ani nikdo na můj mail nezereagoval.
Přesto jsem to nevzdal a zkusil to znovu o rok později. Na mém prvním Animefestu jsem se seznámil se svými budoucími kolegy a vytáhl z nich pár rad. Během setkání autorů Vějíře v Praze jsem na komiks dostal zpětnou vazbu přímo. Tam se mě ptali, jestli nechci to nechat schopnějšímu kreslíři. Tehdy mi ještě stránka trvala několik týdnů a i tak to vypadalo hrozně. V září roku 2012 jsem začal dojíždět na tříleté dálkové studium kresby a malby na Lidovou konzervatoř, tehdy v blízkém okolí nic nebylo.
V roce 2013 se ve sborníku Vějíř objevil můj první komiks Pakt pod pseudonymem Honšimaru. Další následoval ještě téhož roku další ve fanzinu s názvem malej Dódžin. Neusnul jsem na vavřínech a přibral si na rok kurz Komiksu a ilustrace u Milana Fibigera v Praze.
V roce 2015 jsem ukončil i studium v Ostravě a vyšly mi další krátké komiksy ve fanzinech hravej Dódžin a Playbišík, ovšem psaní příběhů mi ještě nešlo tak plynule jako dřív. Také jsem se ještě chvíli hledal ve stylu i tím, na co se chci zaměřit.
V roce 2016 mi vydali komiks Theurg ve sborníku Vějíř 2016. Krátký komiks ve fanzinu oldskúlovej Dódžin, vyšla mi ilustrace ve sbírce povídek Žoldnéři fantasie a byl jsem požádán o ilustrace pro Zpěvník Jaroslava Junga. Svoji tvorbujsem představil i polském festivalu Dny Evropy v Olešnici. V tomto roce také započal cyklus obrazů Příběh čarodějky.
V roce 2017 mi vyšel komiks Země nočního slunce ve sborníku Vějíř 2017, na kterém jsem spolupracoval s Tomášem Bandžuchem. Byl to první velký projekt kreslený ještě tradiční technikou. Pak se ještě objevil krátký komiks v kvintesenciální Dódžin, byl jsem v Artist Alley na Animefestu v Brně a ve sbírce povídek Žoldnéři fantasie se objevila další má ilustrace. Na podzim jsem se zúčastnil i výzvy Inktober. Díky této výzvě se začal vyvíjet i Příběh čarodějky. Také jsem v tomto roce přičichl k digitálu a započal streamování.
V roce 2018 mi vyšel už krátký komiks komiks Sběratel ve sborníku Vějíř 2018, účastnil jsem se prvního ročníku na mezinárodním festivalu současného umění – Atelier ART Fest v Praze. I tento ročník jsem rozvinul Příběh čarodějky během výzvy Inktober. Také to byl rok neúspěchu. Ze zakázky na 80 stran komiksu jsem se poučilže není dobré se spoléhat pouze na procenta z prodeje. Dosud to nebylo vydáno.
V roce 2019 jsem měl pár výstav ještě tradičních obrazů, přestože jsem se věnoval již převážně digitálu. Výstava v kavárně Gabriela v Hradci Králové, Výstava Galerie Gaudeamus – Kulturní dům města Ostravy, Výstava v Knihovně města Hradec Králové. Tento rok začala má práce na komiksu Příběh čarodějky.
V roce 2020 začal Comic-con Prague a mohl jsem tak představit svoji tvorbu a plánovaný komiks Příběh čarodějky novému publiku.
2021 zde byl Covid, takže jsem tiše pracoval na komiksu.
2022 Na konci června vyšel konečně Příběh čarodějky.